pondělí 10. listopadu 2014

Stále žiju... tak nějak...

Vlastně se celkem stydím sem chodit. Nemám omluvu. Asi to patří k tomu, kdo jsem, a občas ten člověk není někdo, na koho můžu být hrdá. Inu, s tím se dá žít. Bez čeho se ale nedá žít, to jsou světy plné fantasie, kouzel a té magie nejmocnější - věrných přátel a ryzích emocí. Nevím, jestli a kdy budu pokračovat, nejspíš ano, ovšem nechci nic slibovat.
Ráda bych ovšem, kdybyste si našli chvilku promluvit, nebo mi vyhubovat, případně se zeptat na konec toho či onoho dílka v případě, že nebude pokračování. Zastihnete mě na FB profilu  (A ano, zapomínám přihlašovaccí údaje, pravidelně, a řeším občas potíže s technikou. Stále ta samá písnička, Pecka si holt umí vybrat, očividně si libuju v komplikovaném životě.Achjo).

Huláky spaluju, jen co je zahlídnu. A mám novou helmu, kdyby někoho napadaly blbosti s kotlíkama. Vaše stále-ještě-ne-tak-mrtvá Pecka :)